¨

ČTVRTÝ TRIMESTR ANEBO JEDEN ROK? CO TO ZNAMENÁ PRO MÁMU?

Miminko je na světě. Skvělé. Další samostatná bytost. Jenomže. Nakolik samostatná?

To, že narozené miminko potřebuje péči, je samozřejmé. Potřebuje jíst, přebalovat, spát, koupat. Ale tohle není všechno. Na úplně stejné úrovni má další potřeby. A tím jsou pocit bezpečí, komunikace a přítomnost mámy.

O období prodlouženého těhotenství, za které se většinou považují první tři měsíce po porodu, se mluví jako o čtvrtém trimestru.

Podle psychosomatiky je ale obdobím prodlouženého těhotenství považován celý první rok života dítěte.

Dítě musí dozrát, aby se mohlo začít chovat podle svého druhu. Pro děťátko je v tomto období životně důležité právě připoutání k matce. Potřeba připoutání je tak obrovská, že pokud by nebyla přítomna matka, dítě se připoutá k někomu jinému, kdo o něj bude pečovat. Nenaplnění této životní potřeby se bude následně negativně projevovat v pozdějším věku.

Dalším důležitým aspektem je také to, jestli čas, který tráví máma s miminkem, je kvalitní. Pokud máma ukládá bdící miminko do postýlky ke spánku, a sama pak odchází do jiné místnosti, miminko usíná s touhou po přítomnosti mámy, i přesto, že nemusí vůbec plakat. Usíná samo. Potřeba připoutání k mámě zůstává nenaplněná. A máma tím ve skutečnosti trpí také, i když si to nepřipouští. Pouto mezi mámou a dítětem je totiž vzájemné.

Každé bdící miminko touží po mámě. Vždycky.

 

Nejde o nějaký jeho výmysl, anebo ze strany matky snad o nějaké rozmazlování. Miminko v prvním roce života nevychováváme. Miminko v tomto období potřebuje mít pouze neodkladně uspokojené své životní potřeby, a to všechny. Aby pak posílené a vyzbrojené tím, co se mu má v tomto období dostat, bylo schopné zdravého vývoje v dalších životních etapách.

Tohle je původní a jednoduchý záměr přírody s lidským druhem, bohužel v dnešní moderní a rychlé době jaksi přenastavován k výchově a učení miminka už od narození.

I přesto, že to velká většina matek, ne-li opravdu všechny, cítí tak, jak to příroda nastavila, negativní názory a tlaky okolí jsou často silnější. A tak si mámy tuhle svoji zdravou, přirozenou schopnost a touhu vyhovět potřebám svého dítěte, nechávají v sobě pohřbít.

Přitom stačí tak málo. Poslechnout hlas své intuice, probouzet v sobě zas a znova tu divokou a ochranitelskou matku, která dokáže chránit  své dítě i na úkor útoků zvenčí.

Dokáže být silná a  zajistí tím zdravý emoční vývoj svého děťátka, a to díky naplnění jeho základní potřeby k přežití – připoutání k mámě.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů